Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar (7. února 1869 Klenčí pod Čerchovem – 24. října 1925 tamtéž) byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny.

Studoval gymnázium v Domažlicích (1880–1888), poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách.

V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově v rodném Klenčí pod Čerchovem.

Dílo:

Chodská trilogie
Paní komisarka (1923) – o působení B. Němcové na Chodsku, 40. léta 19. století.
Osmačtyřicátníci (1924)
Lůsy (1925)
Pro kravičku
Kanovník
Počtář
Jan Cimbura (1908), selský román z jihu Čech.
Hanýžka a Martínek
Holoubek
Cestou křížovou (1900)
Poslední rodu Sedmerova
Farské historky (1908–1912)
Rodnému kraji (1903) – verše
Poslední soud (1911)
Skřivánek a jiné povídky (1912)
Povídka Hanče (1917)
V různých barvách (1918)
Mžikové obrázky (1909–1914)
Chodské povídky a pohádky (1922) – shrnutí Baarovy folkloristické činnost
Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934
K Bohu (1927)
Ke Kristu blíž (4 svazky; posmrtně 1936–1940)

Bibliografie: